V pondělí 9. května se v pražském Francouzském institutu sešli výherci krajských kol konverzační soutěže ve francouzštině, aby poměřili své síly v kole celostátním. Na jeho organizaci se tradičně podílejí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Národní institut dalšího vzdělávání a Sdružení učitelů francouzštiny.

Letos se mezi soutěžící zařadila i studentka GUH Anna Mabbettová ze třídy 3.B, která nás reprezentovala v nejvyšší kategorii B2. Účastníci soutěže, kterých bylo v každé kategorii 14, museli prokázat své dovednosti nejdříve v poslechové části a následně v ústním projevu, který je založen zvláště na schopnosti argumentovat.

Čekání na výsledky nám organizátoři zpříjemnili projekcí krátkých filmů, prezentací činnosti Francouzské aliance v ČR a mladé francouzštináře mohla do budoucna inspirovat nabídka možnosti studia a profesního uplatnění ve frankofonních zemích.

Anička skončila na vynikajícím 2. místě s minimální dvoubodovou ztrátou na vítězku, což je historicky nejlepší umístění v této soutěži. Blahopřejeme jí k tomuto velkému úspěchu a věříme, že jí život přinese zajímavé možnosti její výbornou znalost francouzštiny využít.

Anička doplnila trojlístek studentů GUH, kteří letos stáli na stupních vítězů v celostátních kolech konverzačních soutěží v druhém cizím jazyku (NJ, ŠJ, FJ).

autorka a fotografka: Barbora Matušková

Bonjour, Cholet!
Výměna s Francií

Třetího dubnového týdne se nám, studentům vyššího gymnázia převážně z druhého a třetího ročníku, dostalo jedinečné nabídky strávit týden v rodinách v 50tisícovém městě Cholet, ležícím nedaleko západního pobřeží Francie.
V rámci bohatého programu jsme navštívili městské muzeum (jak jeho historickou část, tak i část moderního umění, kde jsme se v obou případech mohli díky přívětivým průvodkyním dozvědět spoustu zajímavého), muzeum textilu, významné výrobou tradičních látkových kapesníků, jež jsou symbolem tohoto města, a v neposlední řadě nám bylo ctí projít se po chodbách, pokojích, ale i rozlehlých zahradách velkolepých zámků na řece Loira.
Navštívili jsme i další francouzská města, konkrétně Nantes, Dijon a také přímořské město Les Sables-d’Olonne, kde se pouzí tři odvážlivci, všichni z řad českých studentů, osvěžili ve vlnách Atlantského oceánu.
Naši korespondenti se snažili o nás co nejlépe postarat, a proto jsme se naštěstí nevyhnuli ani specifické francouzské kuchyni a mohli se přesvědčit o legendě, která praví, že ve Francii je až přes tři sta druhů sýra, nebo o pravdivosti klišé, zda jsou Francouzi opravdu„žabožrouti“.
Den před naším odjezdem jsme navíc stihli 99. ročník grandiózního Carnavalu, plného různorodých kapel, tanečníků, maškar a nadpřirozeně velkých světélkujících povozů doprovázených pohádkovými postavami.
Zkrátka jsme měli možnost přímo nahlédnout do mentality Francouzů a života ve Francii jako takového. Kromě toho nám výměnný pobyt dal také příležitost posunout se dál v našich jazykových dovednostech a co především, šanci naše nové známé zase někdy navštívit.
autor: Šimon Obdržálek

V neděli 17. dubna jsme se my, skupinka 48 nadšených Čechů, vydali okupovat francouzské Cholet. Předlouhá cesta autobusem byla sice nakonec únavná, ale nebyla nouze o zábavu.
Naše invaze započala v místních muzeích, kde jsme nasáli atmosféru francouzského impresionismu nebo se nám hlava motala v kubismu. Během týdne jsme samozřejmě viděli i zbytek města. Věřte mi, procházet se těmi úzkými uličkami se starými domy, to je něco, co vás přenese zpět do dob revoluce.
Neodpustili jsme si ani cestu do nedalekého Nantes, které mi též učarovalo. Francouzi očividně vynikají ve spojení moderna a historie. Poté nás čekala medárna a její bezpečnostní opatření, ve kterém jsme připomínali filmové Mimoně. Odměnou nám na oplátku byl například malinový med.
A co by to byl za výlet bez proslulých zámků? Údolí je jimi poseto celé a my jsme měli možnost zavítat do těch dvou nej. Říká se, že Chambord je nejhezčí zámek Francie, a opravdu je jak od Disneyho, ale já jsem se zamiloval do Brissacu a ještě víc do jeho rozlehlých a prosluněných zahrad.
Co víc dodat? Poznali jsme úplně jinou kulturu a nové lidi. Zkrátka: Celui qui a visité la France n´oubliera jamais!
autor: Jozef Pecha

První studentská výměna GUH s Francií (Martinik, ačkoliv k Francii patří, je přeci jen něco trochu jiného) – a rovnou v počtu 48 studentů! Předmětová komise francouzštiny si tak ukousla celkem velké sousto, ale byla to porce s chutí vynikající francouzské kuchyně, vůní francouzských parfémů a nádherou francouzských památek podávaná ve společnosti milých a pohostinných Francouzů a hlavně našich skvělých studentů. Každý kolega nám jistě dá za pravdu, že uchu pedagogovu lahodí, slyší-li slova chvály mířící na jeho svěřence. My jsme si je ve Francii vyslechly několikrát. Proto bychom chtěly „naše děcka“ pochválit i my – za jejich disciplinovanost, slušnost, dobrou náladu, zpěvy, tance a hlavně snahu využít v praxi to, co se jim snažíme „natlačit“ do hlavy v hodinách francouzštiny.

A teď k programu. Po 25hodinové cestě (se zastávkou u pohádkového zámku Chambord) jsme 18. dubna navečer dorazili do Cholet, města v regionu Pays de la Loire. Všichni byli rozděleni do rodin svých korespondentů, které už znali z jejich únorové návštěvy u nás. V úterý ráno jsme se sešli v gymnáziu Sainte Marie, kde nás ve společenské místnosti čekala společná snídaně. Paní ředitelka pak při prezentaci v konferenčním sále představila školu a systém gymnaziálního vzdělávání. Prošli jsme si rozlehlý školní areál (školu navštěvuje 1200 studentů) a byli jsme přijati panem místostarostou na radnici. Po obědě ve školní jídelně jsme absolvovali působivou prohlídku choletského uměleckého a historického muzea. Město bylo během Velké francouzské revoluce jedním z center povstání ve Vendée, takže jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí.

Středa byla pro některé možná méně zábavná, protože celé dopoledne museli sedět ve školních lavicích, ale bylo jistě poučné a obohacující zjistit, jak vypadá vyučování jinde než na naší škole. Odpoledne jsme se po skupinkách rozptýlili po Cholet a zjišťovali odpovědi na otázky týkající se historie města a jeho významných budov.

Jelikož je tamější region silně spjatý s textilním průmyslem, ve čtvrtek jsme zavítali do muzea textilu a odpoledne potom i na zámek Brissac, kde si nás naprosto získala milá průvodkyně s příhodným jménem France. Po podvečerním zábavném programu, který si připravili francouzští studenti (a ti naši ho obohatili lidovými tanci), jsme měli možnost potkat se i s některými rodiči při společné večeři ve školní jídelně.

V pátek jsme navštívili krásné starobylé město Nantes (milovníci historie si jistě hned vybaví edikt nantský, znalci díla Alfonse Muchy zase jeho plakáty pro zdejší továrnu na sušenky LU). Program byl nabitý, a proto jsme po dvouhodinové prohlídce město museli opustit a vydali jsme se na exkurzi do Famille Mary – rodinné firmy na výrobu medu. Vybaveni slušivými pláštěnkami, návleky a čepičkami jsme nahlédli do zákulisí téměř stoleté firmy, která má ve Francii 28 obchodů, obohatili si slovní zásobu o nová slovíčka a při ochutnávce si osladili – i když ve Francii už tak dost sladký – život.

Sobota byla v režii rodin, u nichž byli naši studenti ubytovaní. Někteří vyrazili k oceánu, jiní do blízkého historického zábavního parku Puy du Fou, mnozí prožili karnevalový večer v centru Cholet nebo si pochutnali na palačinkách v „palačinkárně“. A v neděli ráno již nastalo více či méně srdceryvné loučení. Naštěstí to není loučení definitivní, protože jsme dostali nabídku vyslat v příštím roce do Cholet dva studenty na měsíční studijní pobyt. A za tři roky by se měla zopakovat celá velká výměna. Takže nikoliv adieu, ale au revoir…

autorka: Eva Čoupková