Netradiční seminář francouzštiny

Němčináři mají ve škole vlastního lektora, angličtináři pořádají výměnu s Američany, jen my francouzštináři pořád ne a ne dostat šanci na kontakt s Francouzi. Když nám tedy paní profesorka Bártová oznámila, že k nám do semináře přijde rodilá mluvčí, přijali jsme zprávu s nadšením.

Paní Florence Michelet, která pracuje v Olomouci jako „conseillère pedagogique,“ má s českými studenty už zkušenosti. „Jsou pozorní a zvídaví, ale trochu zakřiknutí,“ tvrdí.

To snad neplatí o skupině seminaristů, kteří přišli na besedu vyzbrojeni celou řadou dotazů, týkajících se především francouzských reálií. Florence nám postupně odpověděla na všechny otázky ohledně francouzštiny, studia ve Francii i tamějšího komplikovaného školského systému. Během diskuse vyšlo najevo, že zatímco francouzští studenti berou politiku jako něco, co zásadně ovlivňuje jejich život, čeští gympláci mají k této otázce spíš laxní postoj. „České studenty nejvíce zajímá běžný život a školy,“ říká Florence.

Florence hodně mluvila, ale také se ptala. Zaujaly ji naše vyhlídky do budoucna i naše vlastní zkušenosti s cestováním po Francii. I to přispělo k tomu, že návštěva byla velmi příjemná a neformální, přesto však užitečná.

„Florence byla moc milá, měla krásnou francouzštinu, bylo jí rozumět každé slovo, pořád se usmívala a byla typicky „francouzsky“ šarmantní,“ hodnotí Lucie Hubená, která navštěvuje seminář francouzštiny u paní profesorky Bártové.

„Návštěva gymnázia byla velmi příjemná díky vřelému přijetí od profesorů francouzštiny a také díky milým studentům,“ tvrdí i sama paní Michelet. Nezbývá tedy než poděkovat paní profesorce Bártové za zorganizování besedy a přát si, aby se podobné akce na gymnáziu děly častěji.